Sociální demokracie je již 2 roky v tomto volebním období pevnou součástí vládnoucí koalice v Libereckém kraji. Máme svého náměstka v čele resortu sociálních věcí. Zdravotnictví má na starosti náměstek za ODS, zkušený politik Přemysl Sobotka, a protože v této oblasti je v posledních letech skutečně „živo“, považuji za vhodné se k některým skutečnostem vyjádřit.
Hlavním problémem, nejen v našem kraji, je prohlubující se nedostatek pracovníků ve zdravotnictví. Chybí lékaři a sestry, zajistit péči pro občany se stává čím dál obtížnější. V Semilech padla nemocnice ve své původní podobě, frýdlantská nemocnice je mnoho měsíců v krizi, zajištění LSPP a zubní pohotovosti v kraji se stává rok od roku tvrdším oříškem. Dobře funguje Krajská nemocnice Liberec a záchranka. Ta však plní i úkoly, které jí nepatří, 70 % výjezdů nesplňuje kritérium skutečné záchrany života, když jde jen o menší zdravotní problémy, ke kterým by „houkačka“ nemusela. Bylo by proto dobré, aby se Liberecký kraj chopil svojí zodpovědnosti za poskytování dostupné a kvalitní zdravotní péče na svém území ještě aktivněji. Nemusíme hledat nová řešení, stačí se podívat za Ještěd na jiné kraje, kde zdravotnictví funguje možná trošku lépe. Jsem dlouhodobě přesvědčen a v sociální demokracii v kraji prosazuji názor, že by mělo dojít k mnohem silnější integraci všech důležitých nemocnic pod společné vedení, neboť jenom tak můžeme zvýšit efektivitu systému. Většina krajů v ČR má již tento krok úspěšně za sebou.
Další zcela zásadní oblastí, kde vidím rezervy, je zajištění dostatku zdravotníků tam, kde je občané potřebují. Mnoho krajů používá ke zvýšení atraktivity systém stipendií či dalších pobídek pro lékaře a sestry a jiné nedostatkové profese. Z hlediska rozpočtu kraje se jedná o relativně malou položku s velkým potenciálem. Fungující zdravotnictví znamená, že se lidé dostanou kvalitní péči bez ohledu na to, kde žijí. Nedostatečné zajištění péče bude znamenat rychlý úpadek řady obcí a měst.
Při plánování sítě je třeba brát zřetel také na zdravotní stav obyvatelstva s ohledem na regionální rozdíly v naší zemi a v rámci demografických změn. Pokud ve vesnici skončí doktor, vždy za to může starosta, tedy alespoň z pohledu normálních lidí, kteří zde žijí. A přestože starosta může nabídnout bydlení pro doktora nebo i sestru, peníze na vybavení ordinace, nemůže zajistit dostatek lékařů, které se o lokalitu budou zajímat, neovlivní jejich plat, který se v rámci celkových výdajů na zdravotnictví stal málo atraktivním. Zdravotnictví v Libereckém kraji potřebuje více pomoci ze strany stávající politické reprezentace, aby ještě nezačalo vážněji kolabovat.