Vážené delegátky, vážení delegáti.
Budu stručný, fakta jsou známá a jasná. V roce 2017 jsme výrazně prohráli parlamentní volby a strana je na hranici volitelnost. Podíval jsem se na výsledky německé SPD od roku 1949 a přestože, stejně jako jinde v Evropě dochází i u našich sousedů k ústupu tradiční levice, skončili loni ve volbách stále ještě na 20 % a ihned po volbách vyhlásili odchod do opozice.
V Libereckém kraji jsme získali 5,65 %, volilo nás 11 tisíc lidí, a ztratili jsme 2/3 voličů oproti volbám v roce 2013. Jsem přesvědčen, že složení kandidátky za Liberecký kraj, ke které zaznělo nemálo výhrad, na propad v našem kraji zásadní vliv nemělo, pokud ji posoudíme z hlediska preferenčních hlasů. Michaela Marksová jich obdržela zdaleka nejvíc. Pořadí kandidátů na druhém až pátém místě alespoň mě, podle preferenčních hlasů, jen utvrdilo, že v kraji máme kvalitní politiky, jde o Pavla Svobodu, náměstka hejtmana LK i starostku České Lípa Romanu Žateckou. Toje spolu s několika dalšími osvědčenými lidmi v různých funkcích v komunální politice základ, na kterém budeme stavět do budoucna. Je to ale stále málo, musíme hledat více nových, lidsky a odborně zdatných kandidátů. Lidé mi hodně vyčítali, že moje jméno na kandidátce nenašli, ale svou úlohu ve straně vidím jinde a osobně souhlasím s názorem, že když někam kandiduji, chci tam také být. Nedobrý příklad v tomhle předvedl hejtman Půta.
Zásadním dopadem voleb pro nás je, že jsme neobhájili žádný poslanecký mandát za kraj a volební výsledek tak patří k nejhorším v historii. Příčiny neúspěchu jsou komplexní, vnitřní i vnější a není zde prostor je hluboce rozebrat. Mluvíme o tom na KVV, kde mi trvale chybí předsedové 2 okresů, existuje komplexní analýza výsledků voleb na webu strany. Osobně mám ale radši nezávislý pohled z venku, mimo stranu, od lidí kolem mě. Všichni víme, že to nejlehčí je kritizovat. Nastal čas se podívat dopředu a začít tvrdě pracovat na zlepšení. Na podzim nás čekají komunální a v některých obvodech senátní volby a vzhlížím k nim s velkými obavami. Sociální demokracie potřebuje rychle oživit. Musíme nyní a na sjezdu diskutovat, jestli zavéstskutečné krizové řízení a také, jak by straně pomohlo odejít do opozice a nejdřív si takvyřešit vnitrostranické problémy. Ty jsou, jak všichni víme, nemalé. Musíme restartovat lidi v nejvyšším vedení strany, ale i program. Osobně se chci podílet na tom, co umím, to je problematika zdravotnictví. Opakovaně jsem na odborných fórech zaznamenal, že žádná ze současných politických stran nemá pro tuto oblast skutečný program, který by řešil současné a hrozící problémy, o kterých již dnes víme, jmenovat mohu nedostatek financí, zdravotníků a narůstající vnitřní dluh. Sociální demokracie je ideově pevně zakotvená strana a bez ohledu na to, kdostojí v jejím čele, musí dávat lidem jistotu, že slabším pomůže. Naše základní hodnoty se jmenují svoboda, rovnost a spravedlnost a také solidarita. Jsem zastánce moderního sociálního státu, a pokud jej chceme vybudovat, musíme umět vysvětlit občanům, co jim to přinese v naší době globalizace a migrační krize. Postrádám k tomu ale funkční odborné zázemí ve vnitřních strukturách strany. Boj musíme vést o základní politický rozpor, co má dělat stát a co soukromý sektor. Jasně se dnes ukazuje, že se v naší zemi stalo mnoho chyb a jmenuji jen pár příkladů, které řešíme v kraji - soukromé dopravce, nemocnici ve Frýdlantu, dodávky vody, ale také úpadek pohraniční a venkova. Úkolů je mnoho, času málo a tak bych Vám chtěl na závěr všem poděkovat za práci pro stranu, pro naši zemi a v neposlední řadě Vám přát pevné zdraví.
Děkuji za pozornost.